Instituto Hatun Panaka Inka Pachakutiq Intercultural RUNASIMITA YACHASUN Qosqo – Perú – 2020 Lic. Juan Ccotohuanca Puc
Views 187 Downloads 23 File size 2MB
Instituto Hatun Panaka Inka Pachakutiq Intercultural
RUNASIMITA YACHASUN
Qosqo – Perú – 2020 Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Quechua Intermedio II
Instituto Hatun Panaka Inka Pachakutiq Intercultural
ÑAWINCHASPA YUPAYCHAY COMPRENSIÓN LECTORA Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Quechua Intermedio II
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
1. IMASUMAQ PUJYUMANTA UNUTA APAMUN. Maymantataq Imasumaqri unuta apamun? a. Qochamanta.
Ch. Pujyumanta. Chh. Mayumanta. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 2. OLLANTA JOSUÉ POQOÑA KASQAN RAYKUN PAPANTA ALLASQA. Imaraykutaq Ollanta Josueri papanta allasqa? a. Kuruyta qallarisqanrayku. Ch. Poqoña kasqanrayku. Chh. Taytan kamachisqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 3. JUANITOQA WERTANTAN CH’AKIPUQTIN SAPA TUTAYMANTAN UNUWAN CH’AJCHUN. Imaraykutaq juanitori wertanta ch’ajchun?
a. Api kaqtin. Ch. Ch’akipuqtin. Chh. Ch’aran kaqtin.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
4. AMARUQA QORPACHANA WASIPIN PUÑUSQA. Maypitaq Amaruri puñusqa? a. Ch’ujllapi.
Ch. Astanapi. Chh. Qorpachana wasipi. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 5. SAYWAQA ANCHA ONQOSQA KASQAN RAYKU QOSQOTA HANPICHIKUQ RISQA. Imaraykutaq Saywachari qosqota risqa? a. Maman chaypi kasqanrayku. Ch. Qosqota reqsiyta munasqanrayku.
Chh. Ancha onqosqa kasqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 6. SIWARQA WAYQ’OPIN SARANTA QARPAN. Imatataq Siwarchari wayq’opi ruwan?
a. Saranta qarpan. Ch. Sarata hallman. Chh. Sarata tipin. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
7. PARWAQA QHELLILLAÑA KASQAN RAYKUN PHALIKANTA T’AQSASQA. Imaraykutaq Parwachari phalikanta t’aqsasqa? a. Ñañanman mañananrayku.
Ch. Qhellillaña kasqanrayku. Chh. Thantaña kasqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 8. MARUJAQA PAPATA QHATUPI RANTIN. Imatataq Marujari qhatupi rantin? a. Sarata. Ch. Ullukuta.
Chh. Papata. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 9. SARITAQA WAKAN WACHASQAN RAYKUN KUSISQA KASHAN. Imaraykutaq Saritari kusisqa kashan? a. Wakata tarikusqanrayku.
Ch. Wakan wachasqanrayku. Chh. Wakan wañusqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
10. MALLKUQA PAQOCHANTAN ORQOPI MICHIN. Maypitaq Mallkuchari paqochanta michin? a. Wayq’opi.
Ch. Purunpi. Chh. Orqopi. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
11. SANTUSQA ANCHATA CHIRIMUSQAN RAYKUN PONCHUNTA CHURAKUSQA. Imaraykutaq Santuschari ponchunta churakusqa?
a. Munaycha kasqanrayku. Ch. Wayqen kamachisqanrayku. Chh. Anchata chirimusqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 12. ANTUKAWAN SANTUSAWAN, CHAJRATA REQTINKUQA, PARAS HAP’IYKUSQA. SIPASKUNATAQA ANCHATAS CHIRIYKUSQA, CHAYSI HATUCHAN ASUNTA RUPHASHAQ LAWATA QARAYKUSQA. Pitaq ruphasaq lawata qaraykusqa? a. Ñañan Santusa. Ch. Hatuchan Asunta.
Chh. Ipan Antuka. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
13. IMARAYKUTAQ SIPASKUNAMANRI RUPHASHAQ LAWATA QARAYKUSQA?
a. Lawata munasqankurayku. Ch. Mikhunata mañakusqanrayku. Chh. Anchata chiriykusqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS 14. ANACHAS Q’ESA QHAWANANPAQ HOQ SACH’AMAN SEQASQA. ICHAQA CHAKINSI LLUSKHAKUSQA, HINASPA, SACH’AMANTA URMAYKAMUSQA. CHAYSI OLLANTAWAN, RUMINAWAN HANPINA WASIMAN APASQAKU. Pitaq sach’amantari urmaykamusqa?
a. Ollanta. Ch. Anacha. Chh. Rumina. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
15. IMARAYKUTAQ ANACHARI SACH’AMANTA URMAYKUSQA?
a. Ollanta tanqaykamusqanrayku. Ch. K’allma p’akiyukusqanrayku. Chh. Chakin lluskhakusqanrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS WAYNAMANTAWAN SUWAMANTAWAN Huj waynas qocha patapi samakusqa. Chayllamansi huj suwa rikhuriramusqa. Chaysi suwamanta qespiykunanrayku waynaqa waqayta qallarisqa. Chayta uyarispas suwaqa tapusqa: “¿imamantan waqanki?, nispa. Waynaqa kay hinatas kutichisqa: “Qori p’uyñuytan qochaman kacharparini”, nispa. Chayta
uyarispas
suwaqa
p’achanta
ch’utikusqa
qochaman
Chaykamataqsi waynaqa suwaq p’achanta aparikuspa ayqekusqa.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
p’itaykusqa.
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
1.¿MAYPITAQ WAYNA TIYARAN?
a. Unu patapi Ch. Qocha patapi Chh. Larqha, yarqha patapi
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
2. ¿PITAQ WAYNAMAN ACHHUYKURAN?
a. Wayqen. Ch. Taytan. Chh. Huj suwa.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
3. PITAQ QESPIRUYTA MUNARAN?
a. Wayna Ch. Suwa Chh. Wiraqocha
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
4. ¿IMARAYKUTAQ P’ACHANTA CHAY SUWA CH’USTIKURAN?
a. Qochapi armakunanpaq Ch. Qori p’uyñuta, qocha ujupi maskhamunanpaq. Chh. Qochapi wayt’ananrayku. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
5. ¿IMANTATAQ WAYNA QOCHAMAN KACHARPARISQA?
a. P’achanta. Ch. Qori p’uyñuta. Chh. Q’epinta. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
6. IMAMANTATAQ WAYNA WAQARAN. …………………………………………………
Suwamanta qespinanrayku.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Instituto Hatun Panaka Inka Pachakutiq Intercultural ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
7. ¿QANPAQ CHAY WAYNA SUWATA YUKARANCHU? ………………… ari, yukaran. ¿IMANAQTIN? Qori p’uynuyta qacharparirani.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
8. IMAWANTAQ SUWA P’ACHAKUNMAN KARAN. ………………………………………………… ………………………………………………… Chirimanta wañunman karan
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
9. ¿QANPAQ CHAY WAYNA IMATAQ KANMAN KARAN?
a. Qella. Ch. Wajcha. Chh. Ch’iti. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
ÑAWINCHASPA YUYAYCHAY = COMPRENSIÓN LECTORA
TAPUKUYKUNA = PREGUNTAS
10. ¿IMATAN WAYNA QOCHA PATAPI RUWARAN?
a. Samasharan. Ch. Llank’asharan. Chh. Puñusharan. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
HARAWI = POEMA QONQAWANKIMANCHU?
Chay sonqoykin, mat’i sonqoykin Chay waqayniypa k’ayasqan rumin Q’oñi q’esaykin tukurqan Chiripaqpas wayrapaqpas.
Qhechiprhaykiq llanthullanpin Kausayniyta samachirqani Puka ñujch’u simiykimanta Kausay yawarta ch’onqarkani.
Dr. Andres Alencastre Gutierrez. “K’illku Warak’a”
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Qonqawaqchu yanaykita Ñawiykiq yananpi kausaqta Ch’eqtawaqchu sonqoykita Sonqoyta t’aqarparispa.
Añay
Instituto Hatun Panaka Inka Pachakutiq Intercultural
SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Quechua Intermedio II
SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO
Kay simichaqpa k’askaqninkunaqa, puririn simichaqwan kuskan hunt’a rimay ukhupi, allinta chaninchananpaq, sutita, suti chaninchaqta. El adverbio, es la parte de la oración que sirve para modificar, precisar, matizar o ampliar el significado de un verbo, de un adjetivo o de otro adverbio. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO Simichaqpa k’askaqninqa riman: pachamanta, k’itimanta, askhamanta, imaynakaymanta, cheqaqmanta, mana cheqaq ninanmanta, iskayaymanta, hoqkunamanta ima. El adverbio expresa tiempo, lugar, cantidad, modo, afirmación, negación, duda ,etc.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN = CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
Maypi ruwakusqanta unanchan = Indica dónde ocurre la acción
Hawapi = Afuera
Wichaypi = Arriba
Karupi = Lejos
Qhepapi = Atrás
Chinpapi = Al Frente Ukhupi = Adentro Uraypi = Abajo Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Patapi = Encima
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Karupin wayqey llank’an. Mi hermano trabaja lejos. Chinpapin alqo kanikushan. Al frente está ladrando el perro. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Hawapi alqo puñushan. El perro está durmiendo afuera. Ñaupaqpi sayay nishu huch’uychallan kanki. Párate adelante eres muy pequeño. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kayllapi sayachiy waynata Aquí nomas has parar al joven. Wasi qhepapi erqe waqashan. El niño está llorando detrás de la casa. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Panpata t’oqoy ukhuta. Has hueco profundo al suelo. Uraypi sayamunki, wawataq urmaykunman. Te paras abajo, cuidado que caiga el bebe. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Wichaypi munaqniy suyamuwashan. Arriba me está esperando mi amor. Puñuna patapi ponchuy kashan. Mi poncho está encima de la cama. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES A. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kaychallapi ipa tiyarukuy. Tía aquícito nomas siéntate. Qhepapi sayamuy sinchi hatunmi kanki. Párate atrás por que eres demasiado grande. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
TAKI = CANCIÓN
Saqsaywamanpi, pukuy pukuycha Imallamantas, qanri waqanki… kuti. Noqachu kanki, waqanaykipaq Mana mamayuq, mana taytayuq… kuti. Kacharpariy
SAQSAYWAMANPI
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Saqsaywaman patachapi… kuti. Ch’ulla kutilla tuparanchis… kuti. Chaytañataq runa rimasqa… kuti. Sapa kutillan tupan nispa… Kuti.
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
Imakunapas hayk’aq ruwakusqantan unanchan = Indica el momento en que ocurre la acción.
Chayraqmi = Recién
Wiñaypaq = Para siempre
Chaymanta = Después Kunachallan = Prontito
Kunan = Hoy
Ñaupaqqa = Antes
Paqarin = Mañana
Watanwatan = Anualmente
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Chayraqmi chayamushani llank’amusqaymanta Recién estoy llegando de lo que trabajé. Chaymantaña aychata rantisaq. Después compraré carne. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kunallan kutiramusaq suyaykullaway. Ahorita regreso espérame nomas. Manan hayk’aqpas qonqasaykichu. Nunca te voy a olvidarte. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Q’aya wata kunan hina panay takispa llalliran. El antaño como hoy mi hermana gano en el canto. Watan watan kaq p’achallawan kakushani. Todo los años estoy con la misma ropa. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Mayllanpin tayta mamay watukuq rini De vez en cuando voy a ver a mis padres. Wayna kaypas manan wiñaypaqchu Ser joven no es para siempre. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kunanmi ripusaq wiñaypaq. Ahora si me voy para siempre. Ñaupaqqa allin kausayniyuq runakuna karan. Antes eran buenas personas de buen vivir. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES B. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kunachallan t’antata rantiramusaq. Ahoritita voy a comprar pan. Chayraqmi llaqtayta ch’usasaq. Recién viajaré a mi pueblo. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN = CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES C. IMAYNA KAYMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE MODO
Kaykunaqa imayna ruwakusqantan unanchakun = expresan la forma o manera de cómo se desarrolla la acción.
Allinmi = Está bien
Ñak’ayllaña = Con las justas
Hinachá = Así será
Qonqaylla = De repente
Ñataq = También
Allillamanta = Despacio
Hinallataq = Asimismo
Hinapunin = Así es siempre
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES C. IMAYNA KAYMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE MODO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Saywa allillamanta takiy heq’epawaqtaq. Saywa canta despacio cuidado que te atores.
Elisa manan allinchu ruwasqayki. Elisa no esta bien lo que estas haciendo. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES C. IMAYNA KAYMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE MODO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Karlaqa hinapunin karan. Carla siempre era así. Walterqa atisqallanta llank’arushan. Walter está trabajando lo que puede. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES C. IMAYNA KAYMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE MODO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Ñak’ayta llank’ayta chajrayta tukuramuni Difícilmente termine de trabajar mi chacra.
Marioqa ñataq tiyaykun, ñataq hatariykun. Mario se sienta y también se levanta. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
1. KIKILLANMANTA UNANCHAQ SIMICHAQPA K’ASKAQNIN ADVERBIO NO PRONOMINALES C. IMAYNA KAYMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNIN = ADVERBIO DE MODO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Qonqaylla wasiyta chayarusaq. De un momento llegaré a mi casa.
Saraqa ñak’ayllaña wayk’usan. Sara con las justas esta cocinando. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN = CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO 2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES
A. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE TIEMPO
Paqarin = Mañana
Usqhaylla = Pronto
Kunan = Ahora, hoy Unay pacha = Mucho tiempo
Ñaupaq = Antes
Chaymantaña = Después
Manaraq = Todavía
Tutallamanta = Madrugada
Chayraq = Recién
Kunachallan = Ahorita
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES A. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Hernanqa manaraq tukunchu rimayta. Hernán todavía no termina de hablar. Wayqeymi paqarin llaqtaykuta ch’usanqa. Mañana mi hermano viajará a nuestro pueblo.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES A. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Wayqeykuna chayraq chayamushanku. Recién están llegando mis hermanos. Ñañay tutallamanta wasiykita hamusaq. Hermana, vendré en la madrugada a tu casa.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES A. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Waynakuna usqhaylla llank’arunkichis. Jóvenes van trabajar rápido nomas. Mamay chaymantañacha mikhusaq. Mamá después comeré. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES A. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Panay unay pachamantaña tupashanchis Hermana nos encontramos de mucho tiempo Ñaupaq allin kallpasapa runakunaqa karanku Antes las personas eran fuerzudas Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES A. PACHAMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE TIEMPO
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Qosaypa rayminmi minchhata Pasado mañana es su cumpleaños de mi esposo
Najaqa sinchita para paraykun Denantes llovió mucho Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES B. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE LUGAR Indican las circunstancias de lugar. Responden a las preguntas. Maypi? = ¿Dónde?, se puede formar.
1. Añadiendo las partículas propias de acusativo y ablativo a los adjetivos demostrativos KAY, CHAY, HAQAY, WAQ
Kay = Este, esta
Kaykama = Hasta aquí
Kaypi = Ahí, aquí
Haqay = Aquel, aquella
Kayman = Hacia aquí
Haqaypi = Allí, allá
Kaymanta = Desde aquí Haqayman = Hacia allá Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES B. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kay waynaqa panankunawan pujllashasqa. Este joven había estado jugando con sus hermanas
Khunpa kaypi huñunakuyta qallarisunchis Compañero aquí empezaremos la reunión Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES B. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Taytay chay aqhata kayman apamuy. Padre trae hacia aquí esa chicha.
Kaymanta llapallanchis lloqsisunchis. De aquí todo vamos a salir.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES B. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Kaykaman karan Raulpa chajran. Hasta aquí era su chacra de Raúl. Chay michita k’aspiwan p’anaychis. Golpeen a ese gato con el palo.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES B. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Haqay sipasqa munaychatan tusushan. Aquella señorita está bailando bonito. Haqaypi erqekunaqa pujllashan. Allí están jugando los niños.
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
2. HOQ RIMAYKUNAWAN UNANCHAKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA ADVERBIO PRONOMINALES B. K’ITIMANTA SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO DE LUGAR
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Haqayman chay q’opata apaychis Hacia allá lleven esa basura Haqaymanta noqaq hallpayqa llank’anaypaq Desde allá es mi terreno para trabajar
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
Maypi? = ¿Dónde?
Imapaq? = ¿Para qué?
Imayna? = ¿Cómo?
Imanaqtin? = ¿Por qué?
Hayk’aq? = ¿Cuándo?
Imaynan kanqa = ¿Cómo va ser?
Hayk’a? = ¿Cuánto?
Mayta? = ¿Adónde?
Ima? = ¿Qué?
Mayqenraq = ¿Alguien será?
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Amaru maypi tiyanki? ¿Amaru dónde vives? Imasumaq maytan riranki? ¿Imasumaq adónde fuiste? Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Siwar hayk’aqmi limata ch’usanki? ¿Siwar cuándo va a viajar lima? Imaynan taytamamanchis kashan? ¿Cómo están nuestros padres?
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Hayk’aqmi sunturwasipi yachayta tukunki
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Maypin alqoyki kashan? ¿Dónde esta tu perro? Imapaqmi chay t’ika? ¿Para qué es esta flor? Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Imanaqtin mana llank’aq rirankichu? ¿Por qué no fuiste a trabajar? Hayk’aq qolqe manusqayta qopuwanki? ¿Cuándo me devuelves el dinero que te preste? Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Ñachu mikhuyta tukurunkiña? ¿Ya acabaste de comer? Hayk’a t’antatan rantimuranki? ¿Cuántos panes compraste? Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Noqa ima nispan kunan rimasaq? ¿Yo ahora que diciendo hablaré? Mayqenraq munaychata takiykunqa? ¿Alguien cantará bonito? Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
SIMICHAQPA K’ASKAQNINPA PHASMIKUYNIN CLASIFICACIÓN DEL ADVERBIO A. TAPUKUQ SIMICHAQPA K’ASKAQNINKUNA = ADVERBIO INTERROGATIVOS
QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Imaynan kanqa rayminchis? ¿Cómo va ser nuestra fiesta? Mayta warmillay kay karu llaqtata hamuranki? ¿Esposa adónde viniste a este pueblo lejano? Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Instituto Hatun Panaka Inka Pachakutiq Intercultural
KALLPACHAQ SEQ’E TILDE O ACENTO Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
Quechua Intermedio II
KALLPACHAQ SEQ’E TILDE O ACENTO Ichaqa kankutaqmi qhepa kaq ch’ulla t’oqyaq kallpachasqakuna, kaqllataq , ñaupaq nisqanchis hina, yaqa llapallan rimaykunan iskay qhepa kaq ch’ulla t’oqyaqpi kallpachasqakuna. Pero sin embargo hay palabras agudas y como hemos dicho anteriormente casi toda las palabras quechuas son graves o llanas que solamente llevan el acento mas no el tilde.
KALLPACHAQ SEQ’E TILDE O ACENTO Arí = Sí
Manamá = No es
Qanrí = Y tú?
Payyá = Es él
Pichá = Quién será?
Alalaú = ¡Qué frío!
Ollantamá = Es Ollanta
Siwarmá = Es siwar
Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
KALLPACHAQ SEQ’E TILDE O ACENTO QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Qanrí?, imatan ruwashanki?. Y tú, qué estas haciendo?.
Pichá wasinchista hamuran. Quien vino a nuestra casa. Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
KALLPACHAQ SEQ’E TILDE O ACENTO QHAWARICHIYKUNA = EJEMPLOS
Arí, paqarinmi qosqota ripusaq. Si, mañana me voy a cusco.
Payyá runasimita yachachin. Es él que enseña el quechua Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
AÑAY GRACIAS Lic. Juan Ccotohuanca Pucho
www.hatunpanaka.com USUARIO: DNI Personal CONTRASEÑA: DNI Personal ACCEDER EVALUACIÓN IDIOMA QUECHUA INTERMEDIO II 45 MINUTOS HORA DEL EXAMEN: 8.00PM a 11.55 PM