VOCABULARIO • Enümiyaelwe – (calentar) (iyael) : microondas • Ramtum: pregunta • Awkantufe: jugador • Chaltumay: much
Views 199 Downloads 42 File size 2MB
VOCABULARIO • Enümiyaelwe – (calentar) (iyael) : microondas
• Ramtum: pregunta
• Awkantufe: jugador
• Chaltumay: muchas gracias
• Ñochi ñochi:
• May: sí
• Dungun: idioma
• Kimimi: sabe
• Kellukelo:
• Müley: está
• Pingekey:
• Mülen: estar/haber
• Nien: tener / tengo
• Mew: en
• Tuwün: procede
• Niey: tiene
• Nütramkam: conversar
• Ka: y, también, otra vez
• Mañumün:
• Fokal: vocales
• Üy: nombre
• Kimeluwün: (enseñar) (…)
• Eymün: ustedes
• Pewkayael: Adiós • Kiñe troy: • Pefinge tüfa:
• Tüfachi: esto, este, esta
GRAMÁTICA Puchilkatufe – plural // Wechekeche – (nuevo) (persona) - Ke pluraliza / gente jóven Kimelfe – persona Umawtuwe – (dormitorio) que sirve para
Nien – yo tengo Nien-ymi – tú tienes Nien- y – él tiene
Umawtun- (dormir)
Mülen – estar
Chaltumay – (gracias) afirmativo (sí) (muchas)
Müley – está
Niey – persona gramatical (él)
Inche tuwün – yo soy de (procedo)
Amulay – (ir) negación / él no fue *Lay: murió Chumngechi – (…) (ojo- voz pasiva) (…)/ +cómo Pingekey – (decir) (*pinge – llamarse) (ojo- voz pasiva) (…) /+se dice Pingeymi – (llamarse) - tú / cómo te llamas
Eyni tüwini – tú.. Fey tuwi – él/ella …
RAMTUM
¿Iney? - ¿Quién? *¿---? - ¿Qué? ¿Chem? - ¿Cómo? ¿Tunten? - ¿Cuántas/os? ¿Chew? - ¿Dónde?
YO
TÚ
ELLA ÉL
NO SO TR XS
US TE DE S
ELL XS
CLASES VOCABULARIO:
entrar
llamar
luz
contar
¿CHUMNGECHI DUNGUAFUYMI TÜFACHI DUNGUN?
KIÑE KIMELUWÜN ¡LLITUAIÑ FEWLA! uno
enseñar
…
1. Chaliwün
3. Pewkayael
a) Mari mari, kimelfe b) Mari mari, peñi
Mari mari, chillkatufe Mari mari, lamngen
c) Mari mari, papay
Mari mari, chachay
2. Mañumün a) Mañum, kimelfe b) Mañum, peñi
Feley Feley
c) Mañum, lamngen
Feley
Pewkayael kimelfe Pewkayael
4. Ramtun / pregunta - kimelfe, nien kiñe ramtun / profesor, tengo una pregunta ¿Chumngechi pingekey “casa” mapuchedungun mew? / Cómo se dice casa en mapundun - “ruka”, pingekey 5. Kellukelu dungun -Kimelfe, nien kiñe ramtun -Ka kiñe, kimelfe -Ñochi ñochi, kimelfe / más lento - despacio
NGOYMAKILNGE TÜFA ¿CHUMNGECHI CHALIWAIÑ?
KIÑE TROY ¿INEY PINGEYMI? ¿cómo te llamas? "¡Witrange anay! Wünkey com pu che ñi duam" Frase mapuche que significa “Levántate, amanece para todos” Esta frase se aplicaba a una persona abatida por una desgracia. Era como recodarle que después de la noche – por más negra que sea – llega la luz del día.
¡Witrange ka chalinge tami pu kompañ!
¡Levántate y habla con tu compañero!
PU CHE / LAS GENTES WE DUNGUN PICHIDOMO ÜLCHA DOMO PAPAY KUSE PICHICHE PICHI WENTRU
WECHE WENTRU CHACHAY FUCHA WENTRU
¿Quién?
¿INEY PINGEY TÜFACHI______?
EPU KIMELUWÜN MARI MARI PATAKA
WARANGKA
RAMTUN: ¿TUNTEN _______ MÜLEY? Kechu
KÜDAY: WIRINGE MAPUCHEDUNGUN MEW Küla mari meli Kechu mari kechu Regle mari kayu
Aylla mari pura
FEWLA EYMÜN ¿CHEM NUMERU NIEY TÜFACHI MIKRO? Kiñe pataka meli
RAKINGE ¿CHUMNGECHI DOY KÜME RAKIAFUIÑ?
Cuándo
está
nuestro
wall-: toda; mapu: tierra
¿CHUMÜL MÜLEY AFCHI MALON TAIÑ WALLMAPU MEW?
Cuántas/os
Cuesta?
¿TUNTEN FALI TÜFACHI _____?
TRIPANTU: ¿TUNTEN TRIPANTU NIEYMI? ¿CUÁNTO AÑOS TIENES?
Cómo
en
EYMI ¿CHEM TRIPANTU MEW CHOYÜNGEYMI?
¿CHEM ANTÜ MEW CHOYÜNGEYMI?
Epu mari küla
mari
Warangka aylla pataka aylla mari kiñe
Sol / día
mes
¿Dónde?
¿CHEW CHOYÜNGEYMI?
¿CHEN WEA? :O
¿NIEYMI MÜTRUMWE?
NÜTRAMKAYAIÑ
KÜLA KIMELUWÜN
¿CHEW MÜLEY TAMI RUKA?
¿CHEM INAFÜL WARIA RÜPÜ MÜLEY TAMI RUKA?
¿CHEW TUWIMI? ¿INEY TUWI TÜFA MEY? ¿DE DÓNDE ERES?
San BK tuwün inche
¿FELEY KAM FELELAY?
¡¡¡FELEY!!!